Moje cesta z kratomu

Úvod

Ze všeho nejdříve bych rád vysvětlil, co to vlastně kratom je – a to z mého pohledu. Nebudu se tu rozepisovat o botanických detailech, protože ty si každý může snadno dohledat třeba na Wikipedii nebo Googlu.

Důležité je vědět, že kratom je tropická rostlina obsahující alkaloidy, především mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Tyto látky ovlivňují opioidní receptory v mozku, což znamená, že jejich účinky se liší podle dávkování. V menším množství působí kratom jako stimulant – zvyšuje energii, zlepšuje soustředění a celkově povzbudí. Naopak ve vyšších dávkách má sedativní účinky, navozuje relaxaci a pomáhá tlumit bolest.

V jihovýchodní Asii se kratom tradičně používá pro zlepšení produktivity a zvládání fyzické námahy. Na Západě se o něm často vedou debaty kvůli jeho možným vedlejším účinkům a riziku vzniku závislosti. Proto je v některých zemích jeho užívání regulováno nebo zakázáno. Bohužel, ale ne u nás, alespoň prozatím. Bohužel alespoň a bohužel prozatím.

Moje osobní zkušenost – můj názor

Pokud bych měl porovnat všechny látky, doplňky výživy a stimulanty, které jsem kdy vyzkoušel, kratom pro mě stále zůstává na vrcholu. Z hlediska účinků je to podle mého názoru absolutní boss (bavíme se o „legálních“ látkách – i když v případě kratomu bych jeho legalitu bral s velkou rezervou).

Jeho vliv na každodenní fungování, vnímání a celkový psychický i fyzický stav je opravdu výrazný. Dokáže ovlivnit nejen mentální výkon a soustředění, ale i celkové pocity a náladu. Z mé zkušenosti je to jedna z mála látek, která skutečně dokáže markantně změnit způsob, jakým prožívám den.

A tady vidím první problém. Právě tak snadno dostupné „stavy“ představují podle mě velké riziko pro lidi se slabou vůlí. Příjemný pocit, úleva od stresu nebo dočasné zlepšení nálady může být lákavé, zvlášť když jsou dny těžké – stres, práce, rodina, povinnosti… Únik díky této látce je až příliš jednoduchý a ano, opravdu to pomáhá.

Jenže tady je zásadní otázka: je to správná cesta? Podle mě je důležité nejdřív řešit vlastní problémy a životní situaci tak, jak se má – ne sahat po látkách, ať už je to kratom, alkohol, nebo v horším případě tvrdé drogy. V Česku je možné „řešit“ problémy sklenkou něčeho ostřejšího, ale dlouhodobě to nevede k ničemu dobrému. Tady ale už trochu odbíhám od tématu, takže tímto svůj názor uzavírám.

“Moje cesta do pekla”

Ke kratomu jsem se dostal skrze své známé. Všichni o něm mluvili v superlativech – jak je účinný, jak dokáže nakopnout, dodat chuť do práce a celkově zlepšit den. Popisovali ho téměř jako „zázrak“.

Zpočátku jsem tomu nevěřil a ani mě to nelákalo. Naopak, spíš mě odrazovalo, že ho používá tolik lidí. Nikdy jsem nechtěl jít s davem – vždycky jsem měl potřebu být odlišný, jít vlastní cestou.

Jenže pak přišel jeden z těch opravdu náročných dnů. Byl jsem unavený, vyčerpaný, možná i trochu frustrovaný. A tak jsem si řekl: Dobře, tak to jednou zkusím.

První dávka byla opravdu minimální – doslova špetka na lžičce. Nechtěl jsem nic přehnat, takže mi dávku připravil někdo zkušenější.

Prvních 30 minut se nedělo nic. Čekal jsem, že to asi nefunguje, takže jsem se normálně soustředil na práci. Jenže zhruba po 45 minutách se něco začalo dít – a rozhodně to nebyl ten příjemný pocit, o kterém všichni mluvili.

Najednou přišly brutální návaly horka. A nemyslím jen lehké zahřátí, ale opravdu intenzivní vlny. K tomu se přidala bolest hlavy a nepříjemný pocit na zvracení. Nebylo to jako u alkoholu, kdy cítíte, že žaludek něco odmítá – spíš takový permanentní stav nevolnosti, který se nedal ignorovat.

V tu chvíli jsem nemohl normálně fungovat ani pokračovat v práci. Jediná možnost byla si někam lehnout a pokusit se ten stav překonat. Pil jsem vodu a doufal, že se mi rychle uleví, ale ani po 30 minutách to moc nepomohlo. Trvalo skoro hodinu, než jsem se cítil aspoň trochu lépe – dost na to, abych mohl sednout do auta a jet domů se vyspat. To byla jediná cesta, jak se vrátit do normálu.

A tady se dostávám k první negativní vlastnosti kratomu – při vyšší dávce je tenhle stav úplně běžný. A není to nic, co by člověk chtěl zažívat.

Říkal jsem si, že to byla moje první a poslední zkušenost. Kéž bych se tehdy poslechl… Jenže ne. Stále jsem nemohl uvěřit tomu, že ostatním to funguje a mně ne. Chtěl jsem zažít ten „zázrak“, o kterém všichni mluvili. A tak jsem to zkusil znovu.

Tentokrát jsem byl připravený – najedený, s dostatkem tekutin v těle a pro jistotu jsem měl i připravený „nocleh“, kdyby se něco pokazilo.

A od té chvíle bylo všechno sečteno. Nemohl jsem tušit, kam až to povede.

Najednou přišla chuť do práce jako nikdy předtím. Cítil jsem mnohem větší potřebu komunikovat, mluvit s lidmi, sdílet myšlenky. Najednou mi nevadilo být otevřený, neměl jsem žádné zábrany – a to i přesto, že jsem vždy byl spíš introvert. Energie? Obrovská. Všechno, co jsem do té doby četl o účincích kratomu, se najednou stalo mojí realitou.

No, a kdo by takové pocity nechtěl zažívat častěji, že?

Ze začátku jsem si dával pozor. Nechtěl jsem se stát závislým, byl jsem opatrný. Říkal jsem si, že to budu mít pod kontrolou. Jenže v době, kdy jsem začínal, se o vedlejších účincích skoro nemluvilo. Nebyly žádné studie, žádná varování – lidé byli v podstatě pokusní králíci.

Nikdo neřešil, co kratom může způsobit dlouhodobě. A hlavně, všichni tvrdili, že na něm nejde vybudovat závislost. Ale věřte mi – je to mnohem jednodušší, než si dokážete představit. Obzvlášť pokud jste člověk se slabou vůlí, jak už jsem zmínil dříve.

Takže jsem v užívání pokračoval. Ze začátku to bylo 1–2krát týdně, vždy po jídle (nikdy ne nalačno, měl jsem obavy). Po pár měsících jsme dávku zvýšili na 2–3krát týdně, někdy i skoro každý den (vždy ale mimo víkendy). Píšu „zvýšili“, protože nebyl jsem v tom sám. Užívání jsem sdílel se svým kolegou a dobrým přítelem (se kterým se bavíme doteď, skvělý chlap).

A tady je další problém, který je třeba zmínit, až se budeme bavit o odvykání. Nejhorší je totiž společnost, ve které se pohybujete. Tam je všechno jednodušší a snadněji do něčeho spadnout. Opět – pokud máte slabou vůli a neumíte říct ne, a v nejhorším případě opustit kolektiv, který na vás má negativní vliv, může být mnohem těžší se z toho dostat.

Vracím se tedy k období, kdy jsem užíval skoro každý den, kromě víkendů. V té fázi jsem začal užívat i před obědem, tedy ráno, ale vždy jsem se snažil něco sníst, abych to neměl nalačno. Potom přišlo i občasné užívání o víkendech (ale vždy jen jedna dávka, haha). No a dál si asi každý dokáže představit, jak to dopadlo. Užívání každý den, i na lačno, včetně víkendů – vlastně úplně každý den.

Každodenní užívání začalo po mém návratu z dovolené, která mimochodem trvala „jen“ 5 dní. I když byla dovolená skvělá, uvědomil jsem si tam, že mi něco chybí a že mi chybí energie. Tak jsem to nahradil alkoholem, abych vůbec byl schopný si dovolenou užít. V tu chvíli jsem vůbec nechápal, co se děje. Byl jsem nervózní kvůli dovolené, nebo co to vlastně bylo?

Jenže zpětně si uvědomuji, že jsem už byl závislý na kratomu. A právě tam jsem zažil své první abstinenční příznaky – i když jsem tehdy ještě nevěděl, z čeho vlastně jsou.
Jakmile jsem se vrátil, věděl jsem, že mám kratom v autě. Cesta z nádraží byla opravdu rychlá, nechal jsem všechno za sebou, nic mě nezajímalo, než lžička a zelený prášek, který mě čekal v autě. Ihned jsem si dal dávku a hned bylo vše zase růžové – krásný den, krásný život. Stejně jsem si neuvědomoval, že jsem závislý. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že je to špatně. Vždyť se všude píše, jak na tom nelze vybudovat závislost a že abstinenční příznaky budou maximálně pár dní – a to žádné extra.

Tady se budu snažit to opravdu zkrátit, ale nic neslibuju. Od té chvíle jsem užíval každý den, a to víc než rok v kuse. Dávky jsem zvyšoval častěji, protože účinky už nebyly jako na začátku, a já chtěl zažít ten pocit, který jsem měl první dny. Dával jsem brutální dávky, od určité chvíle jsem ani nevážil, kolik si toho dávám – jen jsem vnímal, že mi pytlíček se 100g nevydrží ani 5 dní. Začal jsem kupovat po půl kilech, protože přišel den, kdy mi v sobotu došlo, a já musel nějak přečkat neděli, protože jsem neměl kde sehnat kratom. To byla naprostá katastrofa. Nechtělo se mi dělat vůbec nic, jen jsem seděl na gauči několik hodin a čuměl do zdi. Tohle mě to fakt zasáhlo.

A tohle jsem nechtěl zažít znovu, takže jsem si začal dělat zásoby pro jistotu. A když mi došlo, začal jsem otravovat kohokoliv, jestli náhodou nemá pár gramů doma. Prostě klasický feťák – akorát ne s „tvrdou drogou“.

Stále si myslíte, že je to v pořádku a že se nejedná o nebezpečnou látku?

Cesta ke konci užívání

Po nějaké době, kdy jsem kratom začal užívat hned po ránu, měl jsem ho vedle postele a první věc, kterou jsem udělal, bylo to, že jsem si musel dát dávku, abych byl vůbec schopen si umýt zuby a fungovat. Tehdy jsem si začal uvědomovat, že mi to už nic nedává. Blízcí přátelé mi to říkali, ale já tomu stále nevěřil. Přišlo mi, že vše je pořád normální. Jenže abych byl vlastně „normální“ – tedy na stejné úrovni s náladou a energií, jako bych vlastně nic nebral – musel jsem si dát čím dál větší dávky. A to ještě přeháním – nebylo to jako na začátku. Ve skutečnosti to bylo horší. Měl jsem více depresí, neměl jsem radost z ničeho jiného, než když mi pípne budík a já si můžu dát další dávku. To mi udělalo velkou radost, ale to bylo vše.

Řešil jsem hlouposti, neměl jsem náladu se bavit, agresivita stoupala. Pokud jsem si nedal dávku, nechtěl jsem dělat vůbec nic. A pokud někdo přišel s tématem kratomu a naznačil, že bych měl přestat, bránil jsem se tomu, vymýšlel různé výmluvy, proč bych neměl přestat. Ničilo mi to vztahy, radost, produktivitu a chuť vůbec žít. Štěstí se vytratilo, zůstala jen chvíle, kdy jsem si mohl užít tu dávku – ale to bylo všechno.

Hádky a nepříjemné situace byly tak často, že už jsem nevěděl, co dál. Nevěděl jsem, jak to napravit. Říkal jsem si, že chyba není ve mně, ale že prostě nejsem se správnými lidmi, že tomu nikdo nerozumí, a že to pořád jsem já. Jen jsem se posilňoval něčím, co přece není tak nebezpečné. Vždyť je to u nás legální, tak proč by to bylo špatné? Kdyby to bylo opravdu tak hrozné, přece by to nebylo legální, ne?

V tuto chvíli jsem byl „absolutní troska“. Dokonce ani lidé mi už nic neříkali. Když vidíte „feťáka“, nemá to smysl o něčem mluvit. Vždyť je to ztracený člověk, proč ztrácet čas mu něco vysvětlovat nebo se snažit, aby přestal jen tak, ze dne na den. Cítil jsem se úplně odříznutý, jako by nikdo kolem mě neměl chuť se o to vůbec pokusit. A já sám jsem si začal čím dál víc uvědomovat, že opravdu už nejsem tím, kým jsem býval.

Odvykání

„Cesta jednoduchého odvykání na pár dní a jste jak nový.“

Rozhodl jsem se tedy „přestat“. Samozřejmě, přestat hned ze dne na den? To nepřipadalo v úvahu. Nikdo mi nesáhne na tento „zázrak“, já se přece dostanu zpátky, i když budu brát nižší dávky a dávat si je jen, když opravdu budu mít špatný den. Jenže jak, když byl každý den špatný, pokud jsem si nedal tu potřebnou dávku? Začal jsem tedy vážit, kolik toho dávám. První den, kdy jsem si řekl, že to budu brát normálně, ale budu si vážit dávky, jsem zjistil, že jsem na tom opravdu špatně. Z nějakých 30 g denně (někdy i více) stáhnout na dávku 5 g, která byla dle různých stránek pro mnoho lidí už vysoká – no, prostě wow.

Začal jsem se tedy snažit stahovat dávku na absolutní minimum, co šlo – tak, abych se cítil alespoň trochu k životu. A podle zápisků, co jsem si dělal, se mi to nakonec podařilo stáhnout na zhruba 7-8 g denně. To byl obrovský pokrok, když si vezmu, že jsem předtím i bral 30 g a více. Jenže to nebyla žádná výhra. Někdy to prostě nešlo a poslal jsem tam hned 5 g navíc najednou. Parádní pocit, že? Takže to bylo jako den za dnem – ano, dalo se to stáhnout na menší dávky, ale vždycky přišel nějaký „relaps“, kdy jsem tu dávku zvedl třeba na 15 g. Takže nahoru a dolů, jako na sjezdovce.

Co se týče života – vztahy, práce, apod. – vše bylo horší a horší. Snižování dávek nepomáhalo, jen jsem si nalhával, jak to bude v pořádku, pořád dokola a dokola, klasika.

A pak přišel moment, který nechci příliš rozebírat, ale byl to moment, který mě skutečně přinutil něco udělat. Říká se, že člověk se nezmění, pokud se nestane něco zásadního. Něco takového se stalo i mně. V ten den jsem si řekl, že s tím musím opravdu něco udělat. Musel jsem si uvědomit a připustit to nejhorší – že jsem závislý, že to už nejsem já. Ztratil jsem se, nevěděl jsem vlastně, kdo jsem.

Konec kratomu

Konec kratomu ze dne na den, úplně, bez snižování dávek a jiných nesmyslných metod.

Bylo to velmi, velmi těžké rozhodnutí, která jsem udělal. Po všech těch měsících, kdy jsem se snažil snižovat dávky, jsem si uvědomil, že žádné „postupné“ odvykání už pro mě neexistuje. Musel jsem to udělat hned a naplno.

Vždy jsem byl zastánce názoru, že buď to skončíš ihned, nebo nikdy. Jinou metodu neuznávám. Věděl jsem, že pokud si dám nějakou „mezi variantu“, nikdy z toho nevyjdu. Buď to prostě skončím, nebo se budu v tom plácat dál. Když jsem se rozhodl přestat, nechtěl jsem žádné „ale“ nebo výmluvy. Chtěl jsem být silný a jednou provždy ukončit tuhle kapitolu svého života. Bylo to těžké, ale věděl jsem, že jiná cesta pro mě neexistuje.

Uvědomil jsem si tedy, že jestli to neudělám teď tak nikdy. A tak jsem se rozhodl přestat úplně. Bez žádného plánování, bez žádného snížení dávky na bezpečnou úroveň. Jen jsem jednoduše “prostě” přestal.

Abstinenční příznaky

1-2 dny

Zhruba první tři dny jsem nevěděl, jestli bojuju se situací, která mě nakonec přinutila přestat (nebo lépe řečeno, dala mi příležitost se vzchopit), nebo s odvykáním. Bylo to hrozné, dvě velmi nepříjemné situace zažívat najednou. Seděl jsem na gauči v obýváku, sám, a neměl jsem chuť ani vstát. Neměl jsem chuť k jídlu, prostě nic. Žádná kapka chuti do života, jako bych už nikdy vlastně nemohl být šťastný a normální kluk, jako jsem býval “zamlada”.

Už si ani nevzpomínám, a ani vlastně nechci vzpomínat, jak jsem ty první dny vůbec zvládl.

3-4 den

V tyto dny jsem se snažil alespoň jednu situaci zachránit a dát si nějak dohromady, a z části se mi to podařilo. Měl jsem trošičku alespoň od něčeho méně stresu a mohl jsem se soustředit na odvykání od kratomu. Chci ale ještě zmínit, že jsem neměl žádnou dovolenou nebo volno. Musel jsem fungovat jako každý člověk, který pracuje. I když podmínky, ve kterých pracuji, jsou nadstandardní oproti běžnému člověku, stále to nemění nic na tom, že prožívat tak nepříjemné dny je asi jedno, jestli trávíte čas v kanceláři, doma, nebo zavření v minimálním počtu lidí. Na druhou stranu, trávit čas venku na sluníčku a mít kolem sebe spoustu lidí by bylo asi příjemnější, ale třeba ne. Nechcete, aby se na vás takhle blízcí lidé dívali, když vypadáte jako v nějaké agonii.

Abych to shrnul, tyto dny byly klíčové pro vyřešení si v hlavě co nejvíce problémů, které se netýkají abstinence, ulevit si od jiných problémů a soustředit se na ten hlavní, který právě začíná. SILNĚ DOPORUČUJI PŘESTAT V TÉ NEJLEPŠÍ CHVÍLI, KDY NEMÁTE ŽÁDNÝ STRES A JE VŠE „V POŘÁDKU“, MÁTE TO V HLAVĚ SROVNÁNO, I KDYŽ BOHUŽEL, VĚTŠINOU TAKOVÁ CHVÍLE NEEXISTUJE. TADY SI TROCHU PROTIŘEČÍM V MÉM PŘÍBĚHU, ALE POKUD MÁTE TUTO MOŽNOST, VYUŽIJTE JI.

5-6 den

Tady si pamatuju, že jsem začal hledat náhradní možnosti, měl jsem dokonce i pár gramů kratomu doma, jen pro případ, kdybych opravdu už nemohl vydržet. Byla to taková jistota, že mám u sebe něco, co by mohlo tyhle otřesné dny, které nikomu nedoporučuji, ukončit.

SPOILER: Naštěstí se to nikdy nestalo a po několika měsících, když jsem uklízel kuchyň, jsem s radostí tyto poslední gramy vysypal do záchodu a spláchl jsem tak poslední vzpomínky.

Zároveň jsem si uvědomoval, že tím zbytkem, který jsem měl doma, bych moment, který mě donutil přestat, zničil. Nebyl by už žádný důvod vrátit se zpět, a to by pro mě asi znamenalo definitivní konec.

Tak či tak, něco to do sebe mělo – pocit jistoty, že můžu všechno to „špatné“ zrušit a cítit se „normálně“. Nevím, jestli je to ta správná cesta, jak přestat, ale v tu chvíli mi to dávalo smysl.

Vrátím se k zmíněné „začal jsem hledat náhradní možnosti“. Hledal jsem náhradu, jednoduše řečeno, mluvíme o standardním abstinenčním “myšlení” – skok z jedné závislosti do druhé. Hledal jsem různé alternativy, které by mohly nahradit kratom, ale zároveň by na nich nešla vybudovat závislost. Pamatuju si, že jsem narazil na rostlinu zvanou „Kanna“. Ale její účinky, byly naprosto neznatelné. Jde o to, že pocit po Kratomu prostě nic nevyrovná, možná tak heroin nebo morfin, ke kterým se Kratom běžně přirovnává – profil účinku je ale samozřejmě mnohonásobně odlišný (ne že bych měl zkušenosti).

Koupil jsem si Kannu přes nějaký levný e-shop, ale po dvou dnech jsem ji prostě vysypal do koše. Nefungovala. Byla to naprostá ztráta času. Uvědomil jsem si, že i kdyby nějakým způsobem fungovala, spadl bych do stejného začarovaného kruhu, jako když jsem začal s kratomem. Byla by to jen další náhrada, a to není cesta, kterou chci jít.

V těch dnech jsem měl s kamarády akci, což byla vlastně první chvíle, kdy jsem se zase na něco těšil. Šli jsme na pivo a po něm jsme si dali něco tvrdého, zahráli PlayStation a bylo to fajn. V tu chvíli jsem úplně zapomněl na abstinenční příznaky. Všechno najednou bylo v normálu, jako by se nic nestalo. Bylo to jako ta dovolená, o které jsem psal – kdy jsem se snažil zapomenout na nepříjemné pocity alkoholem. A tady to máme. Přesně tohle se stalo i tady.

7-10 den

Během těchto tří dnů, tedy po týdnu od přestání užívání kratomu, jsem se začal cítit mnohem lépe než během prvních pěti dní utrpení. Začal jsem si všímat, že se těším na své oblíbené jídlo v oblíbené restauraci (i když dnes už tu restauraci považuji za naprostý odpad, ale to je teď jedno). Říkal jsem si, že se to zlepšuje, a začal jsem vidět světlo na konci tunelu. Bohužel to byl jen slabý paprsek, jak kdyby světlo pronikalo průstřelem jednoh náboje z 9mm pistole. Nebyl to žádný konec, ale alespoň jsem začal cítit, že se blíží lepší zítřky – tedy aspoň jsem v to doufal.

Po obědě, kdy jsem se začal snažit jíst normálně (alespoň jsem do sebe dostal jedno jídlo za den), jsem nastupoval do auta a najednou mě zasáhl brutální nával jak kdyby “euforie a dopaminu”. Nechápal jsem, co se děje, a cítil jsem se úžasně, ale vůbec jsem nerozuměl tomu, proč. Nic velkého se nestalo, snad mi do jídla nedali drogy? Začal jsem si o tom zjišťovat více a dozvěděl jsem se, že procházím fází zvanou „Post-acute withdrawal syndrome (PAWS)“, což je období po akutním odvykání, kdy dochází k neurochemickým změnám v těle. Tyto změny mohou způsobit přechodné zlepšení nálady, jak se tělo přizpůsobí novým podmínkám.

11-21 den

Mluvíme o nejtěžších dnech celého procesu. Právě v této fázi je největší riziko relapsu, protože momenty, které jsem zažíval během prvních dnů, přicházely nečekaně, kdykoliv během dne. Z minuty na minutu, z hodiny na hodinu. Ráno jsem ještě jakž takž fungoval, šel jsem do práce, soustředil se na úkoly, ale najednou přišel nával smutku, beznaděje a bezmoci. Opět se dostavil pocit, že už nikdy v životě nebudu šťastný. A takhle to bylo několikrát za den – opakovaně, nikdy nevíte, kdy to přijde znovu. To jsou právě ty okamžiky, kdy člověk začne přemýšlet, že to prostě nezvládne. Myslíte si, že už nemůžete pokračovat, že to zase přijde, a v momentě, kdy to budete nejméně potřebovat, to vzdáte a vrátíte se k tomu. U mě to tak ale nebylo. Věděl jsem, že to musím zvládnout, i kdyby to mělo stát cokoliv. Byla to naprostá hrůza, kterou se těžko popisuje. Neměl jsem nikoho, s kým bych si o tom mohl promluvit, nikoho v okolí, kdo by prošel podobným procesem. Naopak, všichni kolem mě brali kratom a já byl ten jediný, kdo s tím skončil. Všichni se ptali: „Tak co, pořád jsi bez?“ Já jsem sice s trochou úlevy odpověděl „Ano, a skončil jsem s tím navždy“, ale i tak to nebylo jednoduché.

Musím zmínit, že chvíle k večeru, kdy už jsem to opravdu nezvládal, jsem často řešil několika pivy nebo panáky. Ano, věděl jsem, že tím můžu sklouznout k alkoholu, ale snažil jsem se to držet na uzdě. Někdy stačilo jedno pivo a pokusil jsem se usnout, i když to bylo téměř nemožné. Jindy bohužel padla půlka nebo celá láhev Jim Beamu, což samozřejmě představovalo velký problém. A pak přišel další den, kdy jsem zase musel jít do práce. Můžete si asi představit, jak to vypadalo. Abstinenční příznaky po kratomu v kombinaci s kocovinou z alkoholu – kdo někdy zažil post-alkoholové deprese, ví, jak těžké to je. Teď si to všechno zkombinujte a máte recept na absolutní dno. Takový pocit je snad pro člověka k nepopsání. Ani ta největší troska se nemohla cítit hůř.

Dny plynuly a plynuly. Jeden den jsem se obešel bez alkoholu, další den přišlo několik piv, pak zase pár dní bez, a pak zas láhev alkoholu padla jako nic. Pomalu jsem si začínal uvědomovat, že jen přecházím od jedné závislosti k druhé. Nikdo kolem mě nic netušil, vypadal jsem v očích ostatních jako člověk, který se drží, ale za jakou cenu.

Po zhruba třech týdnech jsem si konečně uvědomil, že to takhle dál nejde. Nemohl jsem ráno vstát jako zombie, celý den se trápit a čekat na večer, kdy si můžu ulevit. Dlouhodobě to nebylo udržitelné – neměl bych výsledky v práci a problémy by se jen hromadily. Finančně to taky nebylo optimální, když všechno táhnete sámi, a každodenní utrácení za alkohol se stalo zbytečným břemenem.

Začal jsem hledat jinou cestu a tady přišla ta největší záchrana, která mě mohla potkat. Hledal jsem lidi, kteří prošli podobným procesem, kteří se snažili přestat taky. Bylo to pro mě úlevné – i když s trochou hořkosti – zjistit, že v tom nejsem sám. Že jsou i jiní, kteří mají stejné problémy a trápení, kteří věří, že to zvládnou, a navzájem si pomáhají. Bylo to jako terapie, tak, jak ji známe z filmů: „Ahoj, jmenuju se Péťa a jsem alkoholik.“ Nebo spíš „kratomholik“? TO BYLA JEDNA Z NEJVĚTŠÍCH POMOCÍ, KTEROU JSEM MOHL POTKAT – LIDI, KTEŘÍ SE SNAŽÍ PŘESTAT STEJNĚ JAKO JÁ.

Pomoc při odvykání

A kde najít lidi, kteří jsou v podobné situaci?

V té době jsem začal sledovat Reddit, kde byla skupina zaměřená na odvykání od kratomu. Měla přes 50 000 sledujících, což bylo ohromující. Tolik lidí, kteří mají problém a jsou závislí. Dále jsem čerpal inspiraci z videí na YouTube, ať už zahraničních, nebo českých, které byly skvělou pomůckou. Bylo fascinující sledovat, jak kratom působí na každého jinak, zvlášť co se týče procesu odvykání – každý příběh byl jiný. Existují také různé skupiny na Facebooku a jiné fóra, ale do těch jsem už nešel. Místo toho jsem četl spoustu článků na internetu, zejména ty vtipné – třeba ty, které tvrdily, že příznaky odvykání zmizí do týdne. To jsem si četl pro zasmání, i když jsem se v té době opravdu nemohl smát, ale tohle byla pro mě absolutní špička.

Dále jsem se rozhodl jít “už” opravdu přírodní cestou a dozvěděl se o bylině zvané Třezalka tečkovaná. Tato rostlina je známá svými léčivými účinky, zejména při léčbě depresí, úzkosti a stresu. Obsahuje látky jako hypericin a hyperforin, které ovlivňují hladiny neurotransmiterů v mozku, jako je serotonin, dopamin a noradrenalin. Upřímně, nemůžu říct, že by měla nějak výrazný účinek na příznaky odvykání, ale věřil jsem v ni a to bylo to kouzlo. Účinky se dostaví až po několika týdnech užívání, ale já jsem chtěl pocítit zlepšení hned, nejlépe ještě před tím, než jsem začal. Přesto jsem vydržel, bylina mi pomalu pomohla, ať už to bylo placebo nebo skutečný účinek.

Je tedy velmi důležité najít něco, čemu věříte, a držet se toho. Věřte, že vám to pomůže překonat nepříjemné chvíle, ať už je to nějaká „obyčejná“ nebo „zázračná“ bylina, nebo dokonce blízký přítel či partner, který vás podporuje a dává vám radost. Nebo začněte cvičit a něco se sebou dělat. Hledejte cestu, která vám pomůže vidět víc, než jen průstřel z 9mm pistole na konci tunelu. Já už jsem viděl v tuto chvíli světlo na konci tunelu jako zásah z RPG.

Měsíc bez kratomu

Když si řeknete, že jste měsíc čistí, mnozí si pomyslí, že už máte vyhráno. Není tomu ale tak. Měsíc je určitě velký krok a velmi úctyhodný výkon, ale rozhodně to není konec. Je důležité si říct: „Měsíc je za mnou, zvládl jsem to.“ A to je právě ten okamžik, kdy je klíčové oddálit pokušení začít znovu. Je to další bod, kdy by bylo obrovským selháním to všechno zahodit a začít znovu, protože by celý proces byl o to mnohem horší.

Ty pocity tam pořád jsou, ale už nejsou tak intenzivní jako na začátku. Je to jen občasný pocit smutku nebo neštěstí, ale je potřeba si uvědomit, že tyto pocity jsou normální. Když jste užívali kratom, tyto pocity byly potlačovány, a teď se vracíte zpět do normálu. Jste člověk, který někdy pláče, někdy nemá dobrý den – to je prostě součást života. Ne každý den je dokonalý, a pády se stanou, ať se děje cokoliv. Někdy budete nahoře, někdy dole. A tohle je vlastně návrat do normálu, ve kterém se musíte naučit řešit těžké chvíle jinak než pomocí drogy nebo látky, která je jen oddálí nebo zhorší.

Naučit se umět pracovat s těmito situacemi a být silný – to je skutečná výzva. Tohle je jako zkouška dospělosti, kdy se musíte naučit žít a rozhodovat se sám. Jakmile tohle zvládnete, máte téměř vyhráno. A kdy budete mít vyhráno úplně? Nikdy, dokud budete žít. Dostali jste se do těchto problémů s drogami, které se na vás podepíší – a to platí nejen pro kratom, ale i pro jakoukoliv jinou drogu. Musíte si uvědomit, že už jste jednou začali, a to nelze nikdy úplně smazat.

Vyhrajete až tehdy, když se do konce života nedotknete žádné podobné látky. Já stále myslím na to, že občas si dát jednu sklenku nebo dvě by možná nebylo špatné – ale ne každý den, jen výjimečně. S kratomem to ale nemůžu udělat. Nevěřím si, že bych to zvládl jen jednou, protože vím, co to se mnou udělalo, a tohle už nechci zažít nikdy znovu. Je důležité se poučit a nedělat stejné chyby opakovaně.

Půl roku bez kratomu

Po půl roce už pomalu zapomínám, že jsem něco takového vůbec užíval. Už ani necítím žádné abstinenční příznaky, vlastně to je, jako bych se vrátil do normálu. Jsem zpět, jsem sám sebou. Lidé v mém okolí mi říkají, jaký jsem byl na kratomu a jaký jsem teď – a rozdíl je to obrovský. Usmívám se víc, moje konverzace jsou kvalitnější, jednoduše jsem sám sebou. Když mě něco naštve, dokážu to vyventilovat ven, neřeším to kratomem a nepotlačuju to, jak jsem to dělal dřív. Radost mám i z maličkostí, už nemusím všude nosit zelený prášek a být nervózní, že ho u sebe nemám. To je úžasný pocit. Jsem svobodný.

Rok a více po kratomu

Vše je v normálu, pocity jsou takové, jaké mají být. Úspěšný den, neúspěšný – to je život, je to prostě boj. Abych ale nemluvil pořád o tom, jak se věci mají, asi navždy budu mít v hlavě to, že když se cítím unavený, smutný, nebo prostě chci zažít nějakou euforii, stále vím, že existuje něco, co to všechno může „vyléčit“ – a to je kratom. Vím, že kdybych chtěl, můžu zažít tyto „příjemné“ pocity velmi snadno, protože je to tak lehce dostupné.

A právě ta jednoduchá dostupnost je to, co mě znepokojuje. Teď mě asi někdo bude “hejtit”, ale je to skutečně extrémně nebezpečná droga. Nebo snad jen nenápadná rostlina? Zkuste si to sami a uvidíte. Byl jsem zastáncem kratomu, chránil jsem si ho jako bezpečnou, nevinnou a úžasnou rostlinu, na které se nedá vybudovat závislost. Vždyť je to přírodní, užívá se už od 19. století. Když někdo mluvil o tom, jak je to nebezpečné, měl jsem ho za blázna, že neví, o čem mluví. Většinou to byli lidé, kteří nikdy kratom nepoužili, ale měli někoho blízkého, kdo ho užíval, a viděli, co to s ním udělalo. Měli pravdu.

Kratom je extrémně nebezpečná rostlina pro nezkušené uživatele, kteří nemají opravdu silnou vůli. A v úplně nejhorších případech, zejména pro nezletilé, kde dostupnost této látky dělá z kratomu opravdu jednu z nejhorších možností, které mohou být dostupné.

Vše o kratomu

ZDE VYPÍŠU INFORMACE “STRUČNĚ”, VŠE O KRATOMU

Míra bezpečnosti užívání: velmi nebezpečné

Kratom je považován za psychoaktivní látku. Já si však dovoluji ji označit za drogu, i když není oficiálně kategorizován jako tvrdá. V mnoha zemích je však zakázán a považován za kontrolovanou nebo zakázanou látku. Usuďte sami.

Míra závislosti: 7 až 9 (z 10)

Dovolím si zde dát hodnocení 7 až 9, a to z důvodu, v jakých dávkách a jak často se kratom používá. Je to velmi individuální záležitost – někdo ho může užívat pouze výjimečně, a v tomto případě bych hodnocení dal na mnohem nižší číslo. Bohužel, díky vlastní zkušenosti vím, co to dokáže, a proto dávám i vyšší hranici, tedy číslo 9, i když se to někomu může zdát až směšné. Uvidíme, jak se budeme smát, až se rozhodnete podstoupit léčbu nebo odvykání na benzodiazepinech v psychiatrické léčebně 🙂.

Abstinenční příznaky: značně silné až dlouhodobé

Opět se bavíme o vysokých dávkách a několikaletém užívání, což je podle mě realita pro většinu uživatelů. Zvládnout tyto příznaky není vůbec snadné, ať už se o tom mluví jakkoli jako o jednoduchém procesu. Je zajímavé, že neznám moc lidí, kteří by dokázali přestat a nikdy se k tomu nevrátili. Pokud jsi jedním z nich, gratuluji. Jsi součástí malé procentuální skupiny, jako třeba ta, která dokáže zvednout 100 kg na benchpress (pokud to vezmeme jako celkovou populaci, včetně necvičenců – toto procento se výrazně zvyšuje, pokud bychom počítali jen cvičence).

Účinky: mírně až středně stimulační a sedativní

Opět budu psát z osobní zkušenosti. Na začátku užívání v menších dávkách jsem pociťoval výraznou chuť dělat prakticky cokoliv. U mě se to projevovalo hlavně v práci – měl jsem spoustu nápadů a chtěl je okamžitě realizovat. Dá se říct, že kratom má pozitivní vliv na kognitivní myšlení, což je také důvod, proč ho často užívají studenti při učení.

S tím souvisí i další účinek – příval energie. Chtěl jsem využít každou volnou chvíli a neustále něco dělat. Pokud šlo o komunikaci, byl jsem mnohem výřečnější, neměl jsem žádné zábrany bavit se o čemkoliv a beze strachu jsem říkal svůj názor – ať už pozitivní, nebo negativní. Zábrany jednoduše zmizely, podobně jako po alkoholu, ale bez zpomaleného vnímání a reakcí.

Hodně lidí také užívá kratom při cvičení. Já v té době necvičil, takže nemohu posoudit jeho účinky při posilování nebo jiné podobné fyzické aktivitě.

Co ale vím, je zkušenost mého kamaráda, který kratom vyzkoušel pouze jednou – a to v mikrodávce. Při tomto jediném užití zaběhl svůj osobní rekord na 10 km. Takže ano, kratom dokáže dělat „zázraky“, ale je důležité ho užít ve správný okamžik a ne ho bezmyšlenkovitě zneužívat.

Při vyšších dávkách přichází pocit euforie – štěstí, radost, chuť navazovat kontakty a v mém případě i permanentní chuť na sex (zvýšení libida). Tato fáze je podle mě velmi nebezpečná, protože ji člověk chce zažívat neustále, nejlépe vždy a navždy. Právě tyto stavy ze mě udělaly to, čím jsem na kratomu byl – závislého. Takže ano, může být zajímavé to vyzkoušet, ale není to cesta. Štěstí je třeba hledat v různých oblastech života, ne se nechat ovládat nějakým práškem.

Vysoké až „extrémní“ dávky přinášejí pravý opak nízkých dávek – malátnost, zpomalené vnímání, neschopnost se soustředit, podobně jako při opilosti. Všechno se zdá zpomalené, člověk moc nevnímá a je mu vlastně všechno jedno. Když si vzpomenu, že jsem v takovém stavu řídil, nejradši bych si dal pár facek. Byla to jedna z nejnebezpečnějších věcí, které jsem tehdy dělal – a nebylo to jen párkrát.

Abych ale nemluvil jen o negativech, jedno pozitivum se tu přece jen najde – tlumení bolesti. Pamatuji si, jak mě trápila bolest zubu. Po užití velké dávky bolest ustoupila natolik, že jsem na ni úplně zapomněl. Jenže, jak už to bývá, bylo to jen dočasné. Ráno se bolest vrátila a já byl zase tam, kde předtím. A přesně o tom to celé je – krátkodobá úleva, která ale problém nevyřeší. Je lepší hledat dlouhodobá řešení než spoléhat na látky, které jen oddálí nevyhnutelné. Pokud bych měl účinek přirovnat k něčemu známému, bylo to jako silnější brufen – ale s vedlejšími účinky, jako je euforie, malátnost a omámení…

Shrnutí účinků a dávkování

Uvedu zde své dávkování a co jsem pociťoval (178 cm, 75 kg, rychlý metabolismus). Toto není žádné doporučení pro užívání této látky, pouze představa o tom, kolik gramu může způsobovat jaké účinky. Je důležité si uvědomit, že při častějším užívání se dávky mohou výrazně lišit, a je potřeba zvyšovat dávky pro dosažení požadovaného efektu. To znamená, že co někdo pociťuje při určitém množství na začátku, může po nějaké době potřebovat mnohem více, aby dosáhl stejného účinku. Tato postupná potřeba zvyšování dávky je jedním z varovných signálů závislosti.

Představme si, že jste kratom nikdy neužili (tedy první užití), a dávkování níže se bere jako dávka najednou. Každý jedinec může na kratom reagovat jinak.

Menší dávka (0,5 – 1 g):

– Mírně zvýšená energie a bdělost
– Lehce zvýšená sociabilitu (chuť komunikovat)
– Pocit soustředění a motivace
– Může potlačit lehkou únavu

Poznámka: V mém případě byla první dávka velmi nepříjemná a cítil jsem se špatně. Můžete zažít podobné příznaky, jako jsou návaly horka, nevolnost až pocit zvracení. Při prvním užívání bych byl opatrný a doporučuji být připraven na tuto možnost.

Střední dávka (1 – 1,5 g):

– Výrazně zvýšená energie a bdělost
– Chuť komunikovat a bavit se (užívat si)
– Soustředění, motivace (pokud nenastane fáze lehké euforie)
– Výrazně potlačuje únavu
– Může už snižovat lehkou bolest

Vysoká dávka (1,5 – 3 g):

Toto dávkování jsem nejčastěji užíval při každodenním užívání, kdy jsem cyklus opakoval přibližně každou hodinu po celý den, někdy i 10 dávek za den.

– Uklidnění a relaxace
– Zvýšená odolnost proti bolesti (silnější brufen)
– Stálá euforie a dobrá nálada
– Pocit odpojení od reality nebo snové stavy

Nedoporučené dávkování (3g a více najednou)

Při takové dávce najednou mi už ani při největší závislosti nedělal dobře stav, okamžitý přechod z únavy do horšího vnímání a malátnosti. Při této dávce spíše vždy následovala nevolnost a vlastně jen negativní účinky.

– Silná úleva od bolesti (podobná opioidům)
– Výrazná ospalost a malátnost
– Pocit uvolnění až omámení
– Nevolnost, závratě, pocit “těžkého těla” a zvracení

Ačkoliv jsem se cítil unavený, nebylo mnoho možností, jak tyto stavy zrušit, než je jednoduše přečkat. Po takovém užití kratomu totiž není vůbec snadné usnout, vlastně skoro vůbec, protože právě účinky kratomu tomu brání.

Ať už je dávkování jakékoliv, je důležité zmínit, že je potřeba do sebe dostat dostatek tekutin – a to opravdu hodně. Někdy ani 5 litrů denně nebylo dost.

Kratom sám o sobě nevede přímo k dehydrataci, ale může mít účinky, které mohou zvýšit riziko dehydratace, pokud se neužívá v kombinaci s dostatečným množstvím tekutin.

– Zvýšené pocení
– Účinky na trávení
– Únava a malatnost

Negativní účinky

Už asi všechny byly zmíněny výše, ale sepíšu v bodech:

– Vyšší dávky vedou k euforii, ale mohou vést k pocitu malátnosti, ztrátě koordinace a zpomalení reakčních časů. Je to podobné jako opilost a může to být nebezpečné, například při řízení.

– Velmi vysoce návykový, zvláště pokud se užívá pravidelně ve vysokých dávkách. Dlouhodobé užívání vede k těžkým abstinenčním příznakům.

– Vyšší dávky mohou vést k nevolnosti, zvracení a dalším nepříjemným účinkům, jako je pocit dehydratace, což zhoršuje celkové zdraví.

– Může vážně narušit spánek, i když se cítíte unaveni. Účinky kratomu mohou zůstat po delší dobu, což ztěžuje usínání.

– Důležité dostatečně pít (mít vodu neustále u sebe), protože kratom může způsobit něco jako pocit “dehydratace”. Některé dny může být potřeba vypít až 5 litrů vody, aby se předešlo těmto problémům.

– Způsob, jak si ulevit od bolesti nebo stresu, ale tato úleva je pouze dočasná.

Ještě touha mít látku neustále u sebe. Neustálá potřeba mít kratom po ruce, a je to jedním z klíčových signálů závislosti. Je to něco, co se stává nezbytnou součástí každodenního života, protože máte strach, že nebudete mít látku, když ji budete potřebovat.

Jakýkoliv náznak toho, že kratom nebude k dispozici, může vyvolat pocity úzkosti nebo strachu. Tato potřeba mít kratom stále u sebe je známkou závislosti, kdy necítíte jistotu bez této látky.

Vedle fyzické závislosti je tady psychická závislost, kdy je kratom jediný způsob, jak zvládat stres, problémy nebo negativní emoce. Tato psychická závislost může být ještě těžší k překonání, protože se jedná o vzorec chování, který se vytváří v průběhu času.

Jak na odvykání

Jak na odvykání a zbavit se kratomu jednou provždy.

Prvních několik týdnů člověk vůbec necítí, že „žije“. Není žádná chuť do ničeho, prostě sedíte na gauči hodiny a nic se vám nechce. Průjem trvá asi měsíc, tělo se čistí. Při vstávání, třeba ze židle, je tu pocit “na vyvrácení”, hlava se motá. Střídání pocení, někdy studené, někdy teplé, ale ne příliš často v mém případě. Přizpůsobit se „normálnímu“ životu je velmi těžké, jakoby něco v životě chybělo, pocit, že už nikdy nebudete šťastní. Pokud se někdo dostane do takového stavu po roce užívání, doporučuji se této látce už nikdy v životě nedotknout. NIKDY V ŽIVOTĚ. Po vysazení je velké riziko, že ji nahradíte něčím jiným, třeba alkoholem. Pokud se to stane, je to jen náhrada jedné závislosti za jinou. Je potřeba to prostě zvládnout, protože to je daň za to, co si člověk užíval, versus vrátit se zpět k normálnímu životu, kde lze radost najít i v malých věcech.

1) Skončete v co nejideálnější chvíli, i když tato chvíle nemusí podle pocitů nikdy nastat.

Jak jsem již zmínil, v mém případě to byla chvíle, která byla sice nepříjemná, ale měla pro mě obrovský význam a ovlivnila můj pohled na budoucí život. Byla to šance začít „znovu“. Najděte si chvíli, významný den nebo okamžik, na který si můžete vzpomenout a říct si: „Ano, v tento den jsem to ukončil.“ A do budoucna to bude den, na který budete vzpomínat jako na jedno z nejlepších rozhodnutí, které jste kdy udělali.

2) Mluvte o tom s okolím a omezte nebo se úplně vyvarujte společnosti, která kratom užívá.

Pokud máte v okolí někoho, kdo kratom užívá, navrhněte mu společný konec. Pokud to odmítne, měli byste se s takovým člověkem přestat bavit a vyhnout se jeho společnosti. Je důležité být obklopen lidmi, kteří vás podporují a pomáhají vám zůstat na správné cestě. Zkuste najít blízkého přítele, partnera nebo dokonce rodinu, kteří budou stát při vás. I když to může být těžké, obzvlášť pokud o tom vaši blízcí nevědí, většina lidí to pochopí a bude vás podporovat. Pamatujte, že kratom je droga, se kterou se chcete rozloučit.

3) Sledujte příběhy ostatních, kteří skončili.

Reddit je skvělý nástroj nejen pro čtení, ale i pro komunikaci s ostatními, kteří mají podobnou zkušenost. Na YouTube najdete spoustu videí a příběhů lidí, kteří se rozhodli skoncovat s kratomem, a jejich nápady a tipy, jak to zvládnout. Sledování příběhů lidí, kteří prošli ještě horšími obdobími a dokázali to zvládnout a být čistí i několik let, je skvělou motivací. Existují i různé skupiny a fóra, kde se můžete podělit o své zkušenosti a najít podporu. Nejlepší je, pokud znáte někoho osobně, kdo prošel podobnou cestou – určitě vám rád pomůže, protože ví, jaké to je. Ani největšímu nepříteli bych tohle nepřál, takže podpora od někoho, kdo to má za sebou, může být nesmírně cenná.

4) Zkuste přírodní látky, byliny, koníček nebo něco, v co budete věřit (ne alkohol nebo něco, co způsobí skok z jedné závislosti do druhé).

Pokud hledáte podporu při abstinenci, doporučuji zkusit přírodní látky, jako je třeba třezalka. I když si nejsem úplně jistý, zda měla přímý účinek, něco v ní bylo, co mi pomohlo. Načtěte si o této bylině a zkuste ji. I když na mě asi neměla nějaký výrazný účinek, věřil jsem v její sílu a cítil jsem, že mi dodává alespoň trochu naděje a pomáhá mi přetvářet myšlení. Jestli to skutečně fungovalo díky samotné bylině? To nevím, ale v období abstinence to určitě mělo nějaký pozitivní dopad. Vyhněte se však náhražkám jako alkohol nebo jiné látky, které mohou způsobit skok do jiné závislosti. Místo toho se zaměřte na pozitivní změny, které vám pomohou najít nový smysl a radost.

5) Pozor na každodenní užívání “standardních” stimulantů, jako je káva, energy drinky nebo některé potraviny.

Osobně jsem pociťoval zhoršení příznaků po konzumaci kávy, protože kofein a kratom mají určité podobnosti v účincích, ale zároveň se jejich působení v těle liší. Káva je stimulant, který může zvýšit úzkost a nervozitu, což jsou příznaky abstinence od kratomu. Tyto vysoké stimulační stavy mohou zesílit účinky a zhoršit tak celkový prožitek během odvykání. Tohle jsem zjistil až po několika týdnech a pokud bych o tom věděl dříve, možná by celé období abstinence bylo o něco jednodušší.

6) Snažte se odpočívat co nejvíce a trochu se rozptýlit. Využijte například hraní her, nebo si dopřejte oblíbené jídlo (bohaté na mikroživiny), nebo třeba i sex s partnerem/partnerkou.

Tohle období je opravdu těžké, a nicnedělání po celé dny, čekání, až to skončí, není ideální. Je to trochu podobné bodu 4, ale s menšími „zdravými“ výhodami, tedy kromě sexu – hraní her celé dny určitě není ideální. Ale v této dočasné fázi vám to může pomoci odvést pozornost od myšlenek na kratom. Při sexu to ale nepřehánějte, abyste se nemuseli stresovat tím, že se z kratomu musíte dostat maximálně do 9 měsíců. 😄

7) Mějte na paměti, že až to skončí, budete nový a silnější člověk.

Málo kdo zvládne to, co vy, a ještě méně lidí vydrží. Pokud o vašem problému ví okolí, budete “uznáváni”. Nejde o to, co si o vás myslí okolí, ale důležité je uvědomit si, kdo a kým jste. Stanete se odolnějším a budete si i třeba více věřit. Je to vlastně zkouška, jestli jste slaboch, nebo máte silnou vůli. Na to pamatujte. Věřte v sebe, protože budete mít příběh, který může v budoucnu někomu pomoct, ať už to bude o kratomu nebo něčem jiném. Princip závislosti a odvykání je podobný pro všechny, i když každý to snáší jinak. Někdo se snaží zbavit závislosti na cukru a nezdravém jídle, někdo právě na kratomu. Každý se s něčím potýká, a váš boj je právě s kratomem. A je to jen a jen váš boj proti němu – kdo vyhraje, zelený prášek, nebo silná osoba se silným duchem. Tady se ukáže.

8) Je to daň, užívali jste si předtím, a teď to musíte splacet. Musíte to podstoupit. Zvládnete to.

Na závěr si uvědomte, že všechno má svou daň. Užívali jste si únik od reality a teď se vám to vrátí. Tak to je se vším. Doslova. Nic není zadarmo, ať už se to vrátí dříve nebo později. V nejhorším případě to může mít i dopad na vaše zdraví. Ale věřte, že to zvládnete.

Můj závěr

Silně nedoporučuji pro osoby se slabou vůlí.

Kratom má vynikající účinky na různé oblasti (vlastně skoro všechny) – snižuje stres, výrazně zvyšuje výkon a mnohonásobně předčí například kofein při potřebě pracovat delší dobu nebo oddálit únavu. Výrazně zlepšuje náladu, podporuje komunikativnost a zvyšuje libido, i když po dlouhodobém užívání může způsobit problémy s erekcí. Výdrž při sexu se prodlužuje, ale za cenu této vedlejší komplikace. Dokáže pomoci s hydratací, protože je nutné pít hodně vody.

S postupem času však benefity slábnou – kratom přestává fungovat jako na začátku, až se jeho užívání stane spíše nutností než přínosem. Pokud ho uživatel vysadí, zažívá drastický pokles motivace a chuti do života.

Je také důležité zmínit, že při vyšších dávkách, které se pravidelným užíváním stanou nevyhnutelnými, se objevují výrazně negativní účinky, jako je nevolnost, pocit na zvracení a téměř nemožnost pohybu právě kvůli nevolnosti při každém pohybu. Jedinou úlevou v této situaci je spánek, a trvá, než se člověk zotaví. Tento stav je extrémně nepříjemný a rozhodně se mu chce každý vyhnout.

Další informace, které jsem dříve nezmínil nebo si na ně vzpomněl až později.

Káva (nebo také kofein) mohou zesílit účinek kratomu při jeho užívání, ne však během abstinence, kdy naopak zhoršují její příznaky. Je to ale rizikové, protože zvyšují krevní tlak a to obě látky. Zahrávate si se zdravím.

Nezmínil jsem způsob užívání kratomu, ale většinou se dá snadno dohledat. Já ho užíval přímo – nasypal si lžičku do úst a zapil vodou. Dá se však také rozmíchat ve vodě nebo připravit jako čaj, což pro mě ale nebylo ideální. Je také důležité zmínit, že kombinace s citrusovým džusem výrazně zesiluje jeho účinky, přičemž nejvýraznější efekt má se zázvorem – mnohonásobně prodlužuje a zesiluje účinek.

Na lačno má nejrychlejší nástup účinku.

Po užívání kratomu se může objevit podráždění plic a častý kašel, a to i v případě, že nejste nemocní (nevím jestli dráždí přímo žaludek, nestudoval jsem). Po vysazení a odvyknutí je vše v normálu.

Extrémně nedoporučuji kombinovat kratom s alkoholem ani jej užívat ve stejný den, kdy plánujete konzumaci alkoholu (například několik hodin po poslední dávce kratomu). Já sám jsem to dělal často a naštěstí se mi nic nestalo, ale znám lidi, kteří si tím zahrávali – například pili větší množství alkoholu a pak si vzali kratom, aby zesílili jeho účinky. Blázni. Nikdy, nikdy, nikdy to nedělejte. Hrozí vážné následky, zejména na zdraví, a to ve vysoké míře.

Zkoušel jsem všechny barvy kratomu, ale většina z nich neměla moc silný účinek kromě zeleného. Proto jsem užíval pouze zelený kratom, a to ten nejsilnější, který se dal sehnat. Měl jsem přímý zdroj dováženého kratomu ze zahraničí, který nebyl nijak míchaný s jinými látkami nebo kovy a byl naprosto čistý. Toto je celkem důležité téma, které jsem výše nerozebíral – není kratom jako kratom, protože spoustu z nich může obsahovat těžké kovy navíc nebo “nechtěné” přísady, které mohou poškozovat játra apod. Vyzkoušel jsem opravdu mnoho značek a druhů, a některé jsem necítil ani při 10g (najednou), jako by vůbec neúčinkovaly. Pokud si tedy někdo myslí, že jede „velké bomby“ s nějakou levnou „sračkou“ z pochybných e-shopů, měl by se nad tím zamyslet. Když už do sebe něco cpete, tak aspoň v kvalitní formě.

Mimo abstinenční příznaky mi to v určité míře narušovalo spánek. Po užití zhruba hodinu až dvě před spaním mi to pomáhalo usínat, ale to už byla fáze silné závislosti, takže šlo spíše o abstinenční příznak. To byl jeden ze signálů, kdy byste měli okamžitě přestat. Po vysazení a odvyknutí je vše v normálu.

Pokud jsem ještě před svou fází každodenního užívání kratomu vysadil na pár dní, dostavil se průjem, který trval až do doby, než jsem si opět vzal dávku. To byl další signál, že se tělo začíná čistit po častém užívání, a to už je fáze, kdy se stává nebezpečným a náchylným na těžké abstinenční příznaky. Léky na léčbu proti akutnímu průjmu jako je černé uhlí, loperon, nebo imodium většinou nepomáhá. Zajímavé. Po vysazení a odvyknutí je vše v normálu.

Sexuální libido bylo v období častého užívání kratomu někdy velmi silné, ale někdy naopak vůbec žádné (prostě se to měnilo den od dne). Výdrž byla výrazně vyšší, ale občas se objevoval problém s erekcí, a to i v průběhu sexu. To byla další známka zhoršení nejen v osobním životě, ale i celkového stavu. Po vysazení a odvyknutí je vše v normálu (stojí jako dopravní značka).

Chuť kratomu se mi po delším užívání změnila a vlastně mi začal chutnat. Na začátku jsem měl problém vůbec pozřít, ale po čase už jsem necítil takovou hořkost ani typickou pachuť, kterou mi původně vadila. Nakonec mi to přišlo v pořádku, možná jsem už ani neměl na výběr? Po vysazení chuť nevím a ani nikdy nechci vědět.

Kratom mění člověka a okolí to vnímá, aniž si to uvědomujete, zvlášť pokud vás znají před užíváním a poté jako závislého. Má to zásadní dopad na vztahy a celkovou kvalitu života. Ovlivňuje to vše, co se týká vašeho každodenního fungování a interakcí s ostatními. Po vysazení a odvyknutí je vše v normálu.